Oba týmy měly vítěznou mentalitu, říká trenér kadetek a juniorek Ondřej Matýs

Ondro, nejprve, jaká je to úleva mít po sezóně?

Neřekl bych úleva, spíš bych řekl spokojenost s celou sezónou, ale zase necítil jsem nějaké břemeno na splnění cílů. Spíš, byla radost vidět holky, jak se posunuly a jaký herní projev jsme na ploše hráli.

Kdy sis naplno uvědomil, co se vlastně opět povedlo? Nebo, už to v hlavě doběhlo? A byly nějaké oslavy?

Doběhlo to hned a radost byla. Oslavy byly hned na ploše s týmem, jak doma v Hradci na U17, tak i v Děčíně s U19. Jinak jsem toho moc nestihl i vzhledem k tomu, že již v SCM začaly trénovat budoucí hráčky U17 a je plno práce již na další sezónu.

Málokdo to vnímá, ale opět jsi dovedl své dvě kategorie k titulu. Jasně, máš k dispozici skvělé hráčky, ale bezpochyby, ta práce jde za tebou, jak ses snažil s týmem kadetek i juniorek pracovat, abyste znovu došli ke zlatu?

Snažili jsme se celý tým jít postupně a postupnými kroky. Nepřeskakovali jsme a soustředili jsme se na daný den a okamžik. Ke každému soupeři jsme šli s pokorou a respektem.

Prozradíš něco z tvé trenérské práce? Na co dbáš nejvíce a co chceš holkám dávat do jejich budoucí kariéry a popřípadě do ženského basketbalu?

Chceme hrát aktivní basketbal a udávat tempo hry na obou stranách hřiště. Nejvíc dbám na důraz a agresivitu. V tréninku, jak týmovém, tak v individuálním řešíme plno detailů, aby se dívky neustále posouvaly.

V čem byly podle tebe letošní týmy U17 a U19 nejsilnější a dá se vůbec porovnat cesta za titulem v obou kategoriích, nebo byl každý titul úplně jiný příběh a cestu?

Oba dva měly vítěznou mentalitu. Ty cesty byly dosti podobné, ale odlišnosti tam byly. U19 hrály play-off na dva vítězné zápasy a potom finále na neutrální půdě v Děčíně. U17 hrály na domácím MČR systémem – tři zápasy ve třech dnech – zvláště sobotní zápas v semifinále se Žabinami ukázal charakter týmu, který otáčel skóre po nepovedeném vstupu.

Jak složité bylo vést dvě vrcholové kategorie zároveň a přepínat mezi U17 a U19?

Rozlišnosti tam samozřejmě jsou, ale dost věcí bylo podobných v našem herním projevu. Nebylo to nic, co by se nezvládlo.

Oba týmy působily během MČR i 9teen Finals velmi sebevědomě. Jak důležité bylo mentální nastavení hráček a jak na tom v klubu pracujete?

Před MČR a 9teenFinals jsme se hodně bavili a měli jsme meetingy nejen k soupeřům a také jsme se připravovali na to, abychom „nevypínali“ a stále byli nastaveni, že jsme dostatečně silní jako tým a vše dotáhli úspěšně.

V čem udělaly hráčky během sezony největší posun? Jak důležité je pro mládežnický tým propojení s A-týmem?

Řekl bych, jako tým. Dokázaly působit kompaktně na obou stranách hřiště, a to propojení s „áčkem“ je velmi důležité. Neustále se bavíme o tom, kam chceme směřovat a děvčata posouvat.

Hradecké lvice dlouhodobě patří mezi nejlepší mládežnické kluby v republice. Co je podle tebe základem tohoto úspěchu a na co chcete hráčky do akademie nalákat?

Jednoznačně práce, jak v SpS, kde jsme schopni být úspěšní v minižactvu, tak i v žactvu. Potom i v rámci SCM máme nastavený program, aby se děvčata posouvala. Je to nastavené jak na basketbal, tak aby měly i dost volného času na sebe a zvládat úspěšně studium.

Co byste po této sezoně chtěl vzkázat hráčkám, realizačnímu týmu a fanouškům, kteří vás podporovali?

Stejně, jak jsem jim to říkal před i po finále – že jsem na ně hrdý a také moc děkuju všem za spolupráci, jak vedení klubu. tak také všem, co se o děvčata starali po celý rok.
Fanouškům i rodičům děkuju moc za podporu po celou sezónu. Děkuju také za atmosféru, kterou nám vytvořili doma na MČR U17 a byla vynikající stejně tak i v Děčíně, kde jsme se cítili, jako kdybychom hráli v Hradci.

DĚKUJEME MOC, VÁŽÍME SI TOHO!

Bonusová otázka: Jak probíhaly oslavy doma? Byla nějaká odměna?

Pro mě je největší odměna, jakou podporu dostávám od celé rodiny. Chci tímto poděkovat i mé přítelkyni Terez, mým rodičům a také Elsíkovi (naše fenka). Za to jsem všem vděčný a šťastný.