Zajímavosti
Opustit domov, odejít do zahraničí a začít novou basketbalovou i životní kapitolu není v mladém věku jednoduché. Cleo Hrnčiariková, jedna z hráček juniorek U19, ale ukázala odvahu i obrovskou chuť posouvat se dál. V článku popisuje, jak ji až nečekaná životní situace přivedla do Hradce Králové, jak probíhal její příchod do klubu i to, co jí první sezóna mimo Slovensko dala.
"Už odmala jsem měla v hlavě, že se chci v basketbalu posouvat co nejdál a v budoucnu si vyzkoušet působení i v zahraničí. Minulé léto jsem ale ještě neměla jasno v tom, ve kterém klubu bych chtěla pokračovat, a proto jsme s rodinou zvažovali více možností. Věděla jsem, že pro můj basketbalový i osobní rozvoj bude důležité najít prostředí, které mi dá správné podmínky a posune mě dál.
Zlomový moment přišel po hádce s mamkou, která mi řekla, že pokud chci něco opravdu dokázat, musím si to zařídit sama. Tehdy jsem se rozhodla jednat. Napsala jsem do ChatGPT, který mi doporučil nejlepší kluby v Česku pro mou věkovou kategorii – mezi nimi byly Hradec Králové, Žabiny Brno a USK Praha. Následně jsem si vyžádala kontakt na trenéra v Hradci Králové a začátkem července jsem ho oslovila e-mailem. Naštěstí mi odpověděl a domluvili jsme se na try outu. Po jeho absolvování byly spokojené obě strany a začala se řešit moje sezóna. Klub byl během krátké chvíle velmi ochotný a pomohl mi zajistit bydlení, školu i kompletní přípravu na sezónu."
(Cleo ještě v dresu Nitry.)
"Moje první sezóna v zahraničí mi neskutečně moc dala. Když jsem sem přišla ze Slovenska, nečekala jsem, že dostanu tak velkou příležitost a že budu získávat cenné zkušenosti na takové úrovni. O to víc jsem za tuto sezónu neskutečně vděčná. Byl to velký krok do něčeho nového – nové prostředí, nový tým, jiný styl basketbalu a nový život mimo domov. Upřímně jsem ani nečekala, jak dobře mě holky v týmu přijmou a jak skvělý kolektiv se tady vytvoří. Myslím si ale, že mě to posunulo nejen jako hráčku, ale i jako člověka.
Basketbal je tady oproti slovenskému určitě jiný, hlavně co se týče agresivity, bojovnosti a tempa hry. Každý zápas i trénink mě nutily pracovat na sobě víc a víc. Dává mi to obrovské zkušenosti, sebevědomí a spoustu zážitků, ze kterých budu čerpat ještě dlouho. Moc se mi líbí i to, že se tady hráčky učí více kriticky přemýšlet přímo ve hře a reagovat na situace, ne jen hrát podle naučených signálů. Jsem také velmi vděčná za podmínky, které mi klub vytvořil, protože už od prvního momentu jsem cítila podporu od trenérů, spoluhráček i lidí kolem týmu, což mi celý přechod hodně usnadnilo."
