NOVÉ LVICE: Rozhovor s Natáliou Martiškovou

Natálio, tvůj příchod se zrodil velmi narychlo, ani jsme tě nestihli vyzpovídat a už si šla rovnou do zápasu s Chomutovem. Vraťme se ale více na začátek, kde jsi vůbec působila před příchodem do lvic?

Může to působit, že můj příchod vznikl rychle, ale vzhledem k tomu, že jsme měli s klubem dohodu už od září, se to ve skutečnosti jen zpozdilo. S klubem jsme zůstali v kontaktu i během mé nepřítomnosti a život to zařídil tak, že jsem nakonec tady. Má předchozí působiště byla na Slovensku v klubu Slávia Banská Bystrica a v Piešťanských Čajkách, kde jsem strávila několik sezón. Za každou z těchto příležitostí jsem velmi vděčná, protože mě formovaly jak po basketbalové, tak po osobnostní stránce.

Hrála jsi tedy někdy mimo svou rodnou zemi?

Tato sezóna je mou premiérou v zahraničí. Přestože se můj příchod opozdil o několik měsíců kvůli zdravotním problémům, jsem tady a připravená pomoci tomuto týmu.

Jak jsi uvedla, máš za sebou zdravotní problémy a pauzu, jak těžký byl návrat a co ti v něm nejvíce pomohlo?

Před nástupem do Hradce Králové jsem absolvovala individuální přípravu se svým kondičním trenérem Markem Mikletičem a trenérem Martinem Blahom. Je mnoho lidí, kterým jsem vděčná (lékaři, rodina, blízcí přátelé, fanoušci), ale po basketbalové stránce bych se nejvíce chtěla poděkovat těmto dvěma osobám, protože bez nich by byl můj návrat na hřiště mnohem náročnější.

S jakou rolí do Hradce přicházíš?

Patřím zde k starším hráčkám a ráda předám spoluhráčkám nějaké zkušenosti. Během období, kdy jsem nemohla hrát, jsem měla dostatek prostoru přemýšlet o všem a basketbal mi velmi chyběl, proto mám obrovskou radost, že jsem zpět na hřišti. Každého okamžiku si vážím a užívám více než dříve, protože nic v životě není samozřejmost.

Natálio, hodně štěstí v hradeckém dresu!